Školní deník

První dny na vysoké škole aneb k čemu jsem se to upsala?!

22. září 2016 v 10:22 | Kiara
Ahoj!
Mám za sebou vlastně první tři dny, kdy jsem byla na své nové škole. Pokud jsem to ještě nikde nezmiňovala, tak teď studuji na Masarykově univerzitě Aplikovanou informatiku. A ráda bych se s vámi podělila o své první dojmy.

Nikdy jsem si nedokázala představit tu obrovskou změnu, když přestoupíte ze střední školy na vysokou. Všechno je to prakticky na vás, musíte si všechno zapisovat, sledovat a kontrolovat. Ani spolužáků se nemůžete zeptat, protože na každou přednášku a cvičení s vámi chodí někdo jiný, mnohdy i z jiného oboru.

Zápis ke studiu na VŠ

21. června 2016 v 15:21 | Kiara
Ahoj!
Tato rubrika se teď asi trochu změní! Je to tím, že jsem dnes oficiálně studentem vysoké školy! Věřte tomu, mám i čtyřikrát potvrzení o studiu!

Před pár hodinami jsem se vrátila z Brna, kde jsem se úspěšně zapsala na fakultu informatiky. Nebudu vám lhát, byla jsem tak nervózní, že jsem se už ve vlaku málem rozbrečela nervozitou. Nevěděla jsem, zda jsem něco nezapomněla, jestli tam budu včas nebo zda fakultu najdu. Co když bude mít vlak zpoždění? Co když zabočím do špatné ulice? V mysli mi prostě vytanuly ty nejhorší a mnohdy nejnesmyslnější scénáře.

Nějakým způsobem jsem fakultu našla. "Kupodivu" to byla obrovská budova, kterou by nepřehlédl ani krátkozraký bez brýlí s osmi dioptriemi. Nakonec jsem se po šipkách dostala i do určené posluchárny a bylo po strachu. Sedla jsem si na nějaké místo a poslouchala, co všechno máme s těmi papíry, co jsme dostali, udělat, pak jsme je odevzdali a šli se fotit - dali nám podrobnou mapku, jak na focení trefit. Já ale stejně "tajně" sledovala dvě holky před sebou a spoléhala na to, že mě na místo nevědomky dovedou (cítila jsem se jak stalker).


Všichni byli velmi milí a rozhodně prvákům chtěli co nejvíce usnadnit jejich zápis. Co z toho tedy plyne? Nebuďte zbytečně paranoidní. Já vím, lehko se to řekne, ale nemusíte se bát. Zápis není od toho, aby vás od studia odstrašil, ale právě naopak, aby vás nalákal ještě více. Dostanete všemožné letáky a cenné informace.

A nakonec? No přežila jsem! A pokud jsem to zvládla já, naprosto asociální člověk, co se stydí objednat si i pizzu po telefonu, tak pro vás to bude naprostá pakárna.

Mějte se krásně a usmívejte se! ^^

Slohovka

10. března 2016 v 21:41 | Kiara
Ahoj.
Jakmile skončily jarní prázdniny, znovu je na blogu mrtvo. Je mi to líto, ale tak nějak nemám na psaní článků ani pomyšlení. Ne, že bych se učila, ale v hlavě mi hlodá takový červík, že bych se asi vážně učit měla. To znamená, že sice prokrastinuji, ale dělám to tak nějak nenápadně, abych oklamala svou vlastní mysl. Dává to aspoň trochu smysl? Asi ne...

Každopádně, abych se aspoň ozvala, povím vám, co mě dneska překvapilo a trochu i naštvalo:
Psali jsme slohovku, vyprávění. Vybrala jsem si zadání, které nařizovalo, aby celý text končil větou: "Ale nakonec se kolo štěstěny obrátilo na mou stranu." Všechno mi to v hlavě šrotovalo a já začala psát.

Po třech týdnech jsme dostali slohovky opravené a co mě čekalo. Za tři. Nechápala jsem to. Měla jsem jednu jedinou pravopisnou chybu (protože jsem nestihla si text po sobě přečíst kvůli nedostatku času). Proč tedy ta průměrná známka? Přepíšu vám, co mi třídní ke slohu dopsal:

Maturita se blíží a výběr vysoké

11. února 2016 v 14:21 | Kiara
Ahoj!
Je to už celá věčnost, kdy jsem naposledy do této rubriky něco přidala, a teď je nejvyšší čas to napravit. A jelikož je únor a já stále nevím, na jakou vysokou se budu hlásit, panikařím víc jak kdy dřív.

Přemýšlím o Masarykově univezitě fakulta informatiky, ale vzhledem k naší žalostně nedostatečné výuce informatiky na naší škole si nejsem jistá, zda bych se na tomto oboru udržela. Dále přichází v úvahu Vysoká odborná škola ekonomická, která údajně není nijak náročná, avšak já a ekonomie se moc nekamarádíme. A to je tak všechno, co mi přišlo na mysl, a i tak je to zatím jen v mé hlavě a spekuluji nad tím každý den.

Jsem docela bezradná, protože se mi čas krátí. A do toho všeho bych se ještě měla učit na maturitu, která mě za tři měsíce čeká. Jenže díky našemu skvělému školskému systému mi přijde, že se víc učím na předměty, ze kterých vůbec maturovat nebudu (základy spol. věd, němčina, biologie). Zkouší, píšeme jak diví a já tak nějak nestíhám nic jiného, pro mě důležitějšího.

Zároveň pociťuji takovou únavu a shon, stres a nechuť ke škole, že nejsem schopna dělat nic moc dalšího. Jsem ráda, že existují seriály Teen Wolf a The 100, které aktivně sleduji každý týden a mám se na co těšit, u čeho relaxovat. Protože jinak by mi dávno hráblo. Je mi jasné, že zkouškové je horší, nevím, jak budu zvládat to (jestli se dostanu na vysokou).

Chci být zase dítě, co brečelo kvůli jedné pětce mezi jedničkami a dvojkami. Nechci tyto věci řešit, nechci být dospělou. Samostatnou ano, ale ne dospělou. Děsí mě to...

Vysvědčení... Zase

29. ledna 2015 v 18:41 | Kiara
Ahoj!
Tak, dneska jenom ve zkratce. Poslední dobou se mi nehcce dělat absolutně nic, to proto nevychází žádné články. Ve škole je toho poměrně dost.
Jaké bylo vaše vysvědčení? Doufám, že nikdo z vás nepropadl a že si všichni užijete prázdniny! (Jeden den... -.-")
Jestli chcete vidět moje vysvědčení, tak ho můžete najít TU, na mých nově založených facebookovvých stránkách. Píšu tam, co zajímavého se mi stalo, mám v plánu přidávat i nějaké random obrázky z anime či mangy. Budu ráda, když dáte like a nebudu tam psát pouze do prázdna.


Mějte se krásně! ^^

Florbal a plány na prázdniny

23. ledna 2015 v 15:05 | Kiara
Ahoj!
Tak, jak jsem slíbila, napíšu vám, jak probíhalo okresní kolo ve florbale, kam jsme jeli včera. Bohužel jsem byla tak znavená, že jsem neměla sílu ani chuť o tom napsat včera, proto se omlouvám.

Jeli jsme do Brna, já jako brankářka a zároveň jediná z naší třídy. Hala byla obrovská, vypadala naprosto profesionálně, ale právě kvůli tomu se mě chopila ještě větší nervozita.
Hrály jsme dva zápasy a oba prohrály. Jak se dalo ostatně čekat. Pustila jsem pět gólů, první zápas skončil 2:1 a druhý 3:0. Nic moc, co? Na druhý tým jsem "vyzrála" až ke konci, jenže to už bylo pozdě, že ano... Ach jo, já fakt nemůžu hrát kolektivní sporty, protože si přičítám veškerou vinu. I když mi spousta lidí říká, že za to spíš může obrana než brankář.
Každopádně mě bolí celé tělo. Možná si říkáte, že v bráně to musí být brnkačka, že na hřišti se běhá a jsou hráči víc unavení. Možná že běhají, ale mají střídání. Já tam musím být deset minut v kuse a ono ohánět se po míčku není taky žádná sranda. Taky jsem vždycky spocená a udýchaná. Ale baví mě to.

Maturity

24. května 2014 v 14:39 | Kiara
Ahoj!
Já vím, je sice sobota, ale nějak jsem se za týden nedokopala k napsání článku, který by se týkal školy, a že už dlouho nebyl. Tedy... ne že by to někomu chybělo, že...
I na naší škole jsou maturity. Jak já jsem ráda, že se mě to ještě netýká! Nevím, jak ty nervy budu zvládat, jakože nebudu. Každopádně jsme tento týden měli upravený rozvrh, přičemž každý den bylo jen šest hodin. I když se to zdá skvělé, nehorázně se to táhlo. Ale aspoň jsem měla více času na jiné věci... Jaké věci? Co jsem vlastně dělala? Asi jsem se dívala na hokej... To je teda akční život...
Ve čtvrtek jsme měli spojený tělocvik s klukama a protože bylo opravdu nádherně, šli jsme ven a hráli baseball. Musím říct, že tato hra mě doopravdy baví, stejně jako většina sportů. Stejný názor měli i kluci, holky se však vůbec nesnažily, ostatně jako vždy. Nechápu to. Proč nechcou hrát žádný sport? Občas si připadám jako kluk. Nicméně mě a spolužačku učitel zvolil kapitánkou, takže jsem si mohla vybrat dobrý tým. I když nám zbyli dva, kteří nejsou zrovna skvělí, vyhráli jsme. Překvapilo mě, že jsem dvakrát odpálila míček. Nemyslela jsem si, že se vůbec trefím, ale naštěstí mi to docela šlo.
Předevčírem jsme psali z chemie. Nejsem nijak zručná v názvosloví, rovnicích ani ostatních blbostí, které souvisí s tímto vědním oborem, proto si nejsem jistá, zda dostanu aspoň průměrnou známku. Ale něco jsem tam vymyslela, tak snad.
Když už jsem u té chemie, dělali jsme laborky. Jak já laborky nesnáším. Nikdy nevím, co mám dělat, a bojím se, že mi něco vybuchne pod rukama. Takže se vždycky připojím k někomu, kdo tomu rozumí, a mám vystaráno.
A poslední věc, vylepšila jsem si sešit z biologie. Bereme ptáky, takže jsem si upravila a vytiskla popsané obrázky obrysového peří, ptačího vejce a typů noh. Chtěla jsem i trávicí soustavu, jenže jsem nenašla pořádný obrázek. Snad se mi bude lépe učit...
No fuj, to byla nuda. Pokud jste to vážně přečetli a neusnuli jste u toho, máte můj obdiv.


Mějte se pěkně! ^^

Naprosto naštvaná!

7. května 2014 v 20:34 | Kiara
Ahoj!
Nuže, dlouho nebyl ani školní deník, takže tu je. I když nejsem zrovna nadšená, že mám o čem psát...
Prostě den začínal jako každý jiný. Ráno se mi nechtělo vstávat, i když jsem si řekla, že vstanu dřív, konečně začnu snídat doma a přijdu do školy brzo, abych se naučila na test z angličtiny. Asi tušíte, jak to dopadlo. Nakonec jsem test napsala poměrně dobře.
Měli jsme hudební výchovu. Jsme rozdělení na polovinu výtvarky a polovinu hudebkářů, takže nás ve třídě bylo asi jedenáct. Pokoušeli jsme se hrát soundtrack z Pirátů z Karibiku na takové trubky, které vydávaly jednotlivé tóny. Asi si dokážete představit, že to byla naprostá katastrofa. Tři kluci, co seděli za mnou v lavici, se chovali jako naprostí haranti. Pro vaši informaci, je jim skoro osmnáct. Nedokážu pochopit, proč se témeř dospělí lidé chovají jako totální ko*koti. Jsem pro legraci, ale vše má své hranice. Úplně mě to znechutilo a byla jsem hodně naštvaná. Nechci popisovat, co přesně dělali, protože si nemyslím, že bych to nějak smysluplně zvládla.
Jelikož jsou to, dá se říct, kamarádi, ptali se mě, proč jsem naštvaná. No, protože jsem upřímný člověk, řekla jsem to na plnou hubu. Pak už mezi námi konverzace neprobíhala. Snad o tom trošku popřemýšleli...
Jsem si vědoma toho, že jsem to možná trošku přehnala, ale byla jsem vážně rozčílená. Bolela mě hlava a poslední dobou se psychicky necítím zrovna nejlíp, takže se to asi všechno smíchalo dohromady. Jenže jak jinak mám dát těm hovadům najevo, že lidé jejich věku a studenti gymnázia by se přece měli chovat trochu rozumně. Neříkám, že se tak občas nechovají, ale to, co dneska předvedli, to bylo vážně přehnané.

Mějte se pěkně a buďte upřímní! ^^

Ročníkovka a tak dále...

9. dubna 2014 v 16:03 | Kiara
Ahoj!
Je to sice už nějaká doba, ale když už jsem se na to tolik vymlouvala, přišlo mi rozumné vám napsat výsledek. Ano, mluvím o obhajobě své ročníkové práce. Jistě jsem už psala, že mám práci z angličtiny na téma Beatles. Jelikož jsem vždy velmi nervózní, když musím mluvit před lidmi, ani tentokrát tomu nebylo jinak. I když jsem přednášela před svojí třídou, musela jsem text číst, protože se mi rázem vypařil celý z hlavy. Jenže to zdaleka nebylo nejhorší. Po mém výkladu se do toho vložila moje učitelka angličtiny, jakožto oponent. Vytkla mi témeř všechno, jak krátkost celé práce, tak i poznámky pod čarou a podle ní nesplnění cíle práce. A já samozřejmě jen stála a tupě přikyvovala. Takže jediné, co jsem měla dobře, byl pravopis. Nakonec jsem vyvázla s dvojkou a myslím si, že po její kritice mohu být ještě ráda...
Další věc, která se mi stala ve škole, pro tentokrát přímo dnes, byla čtyřka z testu z němčiny. Už jsem se smířila s faktem, že lepší známku na vysvědčení mít nebudu, ale za 17 bodů z 32 čtyřka? To mě opravdu naštvalo. A to jsem si už myslela, že jsem si na její známkování zvykla. Takto se přece známkuje u maturit, ne u normálních testů dva roky před maturitou. Možná to moc řeším, ale to vysvětlete mé matce...
Poslední dobou se mi zdá, že kluci z mé třídy jsou tak nevyspělí, až to není možné. Dělají hlouposti, smějí se každým nechutnostem a jsou to prostě hovada. Když si pomyslím, že už se blíží jejich osmnáctiny, či někteří už dospělí jsou... Běhá mi mráz po zádech. Snad brzo vyrostou a budu se s nimi moci normálně bavit.

Mějte se pěkně ^^

Polovina třídy?

8. listopadu 2013 v 20:22 | Kiara
Ahoj!
Dnes to bude opravdu krátké. Chci vám sdělit jeden zážitek z dneška. Jelikož se konala nějaká fyzikámlí exkurze, prožili jsme celý den jen ve dvanácti lidech ve třídě. Bylo to zajímavé, takové nezvyklé ticho o přestávkách a tak. I tak jsme se ale v některých předmětech učili, což nebylo zas tak milé. Ale odpočala jsem si, mohlo by to bývat častěji...


To je vše, vím, že jsem se mohla více rozepsat, ale snad vám to stačí.

Mějte se hezky a užívejte den!

Zábavný pátek

1. listopadu 2013 v 15:13 | Kiara
Zdravím!
Dnes přináším vtipnou příhodu ze školy. Doufám, že se také zasmějete, i když vám to zřejmě nebude připadat tolik vtipné jako mně.

Nuže, první hodina započala. Byla čeština s naším plešatým třídním učitelem a díky zasedacímu pořádku jsem seděla v poslední trojlavici mezi dvěma kamarády. Okny do místnosti přicházelo ranní světlo. Spolužák, sedící o lavici před námi, dostal geniální nápad, načež začal svými hodinkami odrážet ono světlo. Kam, že se ptáte? No přeci na učitelovu pleš! Myslela jsem si, že smíchy umřu.
Už i v minulých rocích padlo pár narážek na třídního holou hlavu a lesknoucí se lysina byla jednou z nich. Tohle byla vážně poslední kapka a záchvatu smíchu jsem se neubránila. Učitel si příčiny naší zábavy očividně nevšiml, nebo ji možná dokonale ignoroval.


No, to je asi vše, co bych vám chtěla sdělit.

Mějte se fajn a pořád se usmívejte!

We're won!

11. října 2013 v 16:19 | Kia-chan
Ahoj lidi,
ano, je tu další můj nudný výkec o tom, co se událo v mém životě. Tak tedy začněme tím, že jsme psali ze zeměpisu na slepou mapu Afriky, kde jsme museli znát státy a některá města. No a co udělala Kiara? No samozřejmě, že se na to vyflákla. Takže jsem učivo doháněla hodinu před testem. Ale myslím si, že by to mohla být dvojka.
Ale co je důležitější, dneska jsme hrály první zápas ve školní floorbalové lize. A co se stalo? No vyhrály jsme. Nic jiného se od nás neočekávalo, jelikož jsme ze sexty a hrály jsme proti primě. Já byla v bráně a upřímně jsem se trochu nudila. Nešla na mě jediná střela. Více jsem se zapotila, když jsem se rozchytávala a stříleli na mě kluci od nás ze třídy. Hráli totiž hned po nás, tak se také chtěli trochu rozcvičit. Asi si to dokážete představit. Výsledek byl 10:0 pro nás. Dokonce jsem měla i jednu asistenci! (Což nevím, jak se mi povedlo, ale budiž.)
Kluci hráli proti sekundě, jenže dosáhli remízy 2:2. Dívala jsem se na jejich zápas a nehráli nijak špatně, ale golman protihráče byl dost dobrý a vychytal spoustu míčků. A ty holky ze sekundy, které tam fandily svým spolužákům, byly tak otravné a hlučné až hrůza.
A jinak mě trochu bolí kolena a dost ona zraněná holeň. Asi jsem to při rozchytávání trošku přehnala, taky že mě kluci řádně honili... Taky jsem dostala hokejkou přes prsty na levé ruce, takže trochu bolí, ale nic vážného. Bez modřin od míčků jsem se samozřejmě opět neobešla.


Po škole jsem si šla koupit nové boty na zimu, protože žádné slušně vypadající nemám. A jsou vážně pěkné! Jsem s nimi spokojena. I když byly drahé...

Tak jo, mějte se hezky a vážně přes to zábradlí neskákejte!

Mein Bein tut weh!

8. října 2013 v 21:26 | Kia-chan
Ahoj všichni.
Tak jsem si řekla, že tu dlouho nepřibylo nic z mého velice zajímavého života, tak se s vámi podělím.
Nejprve, jak z názvu vyplývá, mě tak trochu bolí noha, konkrétně holeň. Ano, Kiara byla tak šikovná, že když v tělocviku skákala přes zábradlí (asi 130 cm vysoké) místo toho, aby si to s míčem hezky obešla, spadla na beton. Nebylo to nic závažného, docela dobře jsem to vybrala a uchránila si hlavu, dokonce jsem si nic nezlomila! Ale moje pravá noha, jež se omlátila o onu překážku, a levé zápěstí, kterým jsem si úspěšně kryla hlavu před betonem, už neměly takové štěstí. Takže na zápěstí mám menší oděrky a rýsuje se mi tam pár centimetrů rozsáhlá modřina a polovina holeně je odřená a naražená. Jsem to ale šikulka, co?
Tinker: "Dobře ti tak, nemáš se předvádět a máš si dávat větší pozor."
Ano, ano, já vím. Ale přoč to dělat jednoduše, když to jde složitě, no ne? A jen se nedělej, já vím, že's o mě měl strach...
Tinker: "To tak!"
Každopádně další věc je, že v pondělí jsem měla první lekci v tanečních. A mé dojmy? Bolely mě nohy z těch bot, no hrůza! Já vyrostla na teniskách a podobných věcech, mít na sobě podpatky a ještě v nich tancovat? No už jsem se měla lépe. Ale nebylo to zrovna nejhorší. Sice si už nepamatuji jméno svého tanečního partnera, to je však jen menší detail.

No nic, no by bylo vše, snad jste se trochu zasmáli nad mou nešikovností.

Mějte se hezky a neskákejte přes zábradlí!

Rozhořčená Kiara

20. září 2013 v 14:39 | Kia-chan
Zdravím všechny,
jsem velice naštvaná, jelikož tento pracovní týden byl od začátku do konce naprosto a totálně nechutný. Počínaje zkaženým testem z dějepisu, pokračuje ztracenou a pro mě cennou věcí a končeje naprosto mnou nepochopitelným výstupem učitelky, který vám následně popíši:

První den školy... =.="

2. září 2013 v 22:06 | Kia-chan
První den školy. Jak ten můj vlastně probíhal? Vlastně přesně tak, jak jsem si představovala... Hrozně!

Anime prezentace

26. srpna 2013 v 13:55 | Kia-chan
Ahoj všichni.
Přicházím sem z prostého důvodu: abych se "pochlubila" svojí prezentací, kterou jsem dělala do informatiky. Mohli jsme si vybrat jakékoli téma, proto jsem si vybrala anime. Dozvěděla jsem se pár užitečných věcí, ale většinu jsem tak nějak znala.
Myslím si, že se mi prezentace povedla jak vzhledově, tak i obsahově. Kdyby ne, tak ji ani nezveřejňuji. Dostala jsem jedničku! :D
Chtěla bych vás poprosit, kdybyste náhodou dělali taky do školy prezentaci o anime, což se asi nestane, tak abyste nepoužívali moji, jen třeba pro inspiraci nebo tak.
No, to by bylo tak všechno, budu ráda, když nějak ohodnotíte, jak se vám prezentace líbila, popřípadě i text k ní přiložený (vím, že v něm jsou chyby, ale potřebovala jsem jen nějaké záchytné body k prezentování, proto mi nevadily).
Odkaz je tady: Anime prezentace.rar
A heslo? To je jednoduché. Je to jméno hlavní hrdinky z mé povídky Nový člen. Jaké to asi je? Pátrejte v paměti nebo na blogu.

Mějte se krásně. ^^

 
 

Reklama