Rozsáhlé zážitky z tábora

18. července 2016 v 15:53 | Kiara |  Skautské já
Ahoj!
Tak jsem zpátky, konečně čistá, voňavá a vyspinkaná, takže připravená sdělit vám, jak jsem tábor přežila, co se dělo a moje pocity z letoška.

Jak jistě víte, na tábor jsem se letos moc netěšila. Neměla jsem z něj dobrý pocit a prostě jsem se bála. První den to vypadalo, že se moje předtucha vyplní, protože jsem si neměla s vedoucími co říct, děti byly dost otravné a měla jsem už první den více zodpovědnosti, než jsem chtěla.


Nakonec z tábora nemám vůbec tak hrozný pocit. Naopak se mi opět z tábora nechtělo, tedy aspoň psychicky. Samozřejmě jsem se těšila, až se doma vysprchuji, vyspím se a vezmu si čisté oblečení. Jenom dneska jsem naspala asi 15 hodin. Když jste 14 dní na skautském táboře jako vedoucí, spánku se vám prostě nedostane. Obzvlášť, když jste tak pitomí a ještě po večerce paříte Bang! v hangáru... Ale o tom později.


Běžné ráno probíhalo následovně: V 7 hodin budíček, následná rozcvička a snídaně. Bylo to pro mě docela peklo, nejsem vůbec ranní ptáče. První týden bylo nechutné vedro, kdy jsem si občas myslela, že se upeču. Mám opálená ramínka od tílek a ponožky. Co se dá dělat.

Moje fyzička nebyla tak strašná, jak jsem čekala, ale taky se nedá říct, že bych byla nějak vytrvalá. Chodit jsem zvládla úplně v pohodě, běhací hry mě však unavovaly. Do příště chci být vytrvalejší, aby mi nikdo neutekl. A abych já utekla ostatním. Kdo by řekl, že všechny bude tolik štvát, když jim udělám tečku lihovkou na čelo?

Je hrozně zvláštní po těch dvou týdnech jen sedět doma a nic nedělat. Jsem zase moc akční po táboře, pořád chci jít ven. Taky asi ve čtvrtek pojedu navštívit tábor starších. To by mohla být celkem zábava. Zabydlím se pravděpodobně v hangáru ještě s kamarádem, co tam pojede se mnou, takže budu mít nouzi o soukromí, ale beru ho jako bráchu, tak to nebude zas tak ošemetné.

A teď nějaké zážitky. Hned si vzpomínám na bahenní bitvu, když jsme museli kopat kanálky pro odvod vody z jídelny. Byl to vždycky jeden z mých ujetých snů, jít do deště a házet po sobě bahnem. Nebudu proto tvrdit, že bitva nevznikla z mé iniciativy. Kupodivu jsem se nenachladila, jen jsem měla pár dní v uchu bahno a do konce tábora špinavý ručník.

Další zajímavý zážitek byl jeden večer v hangáru s mladšími vedoucími, tedy mými vrstevníky, a to od 15 do 19 let. To zrovna taky pršelo, mohla být tak půlnoc, a my tak seděli kolem petrolejky a povídali si horory. Pak jsme byli úplně podělaní strachy, drželi jsme sekyrky a nože v rukách a těkali pohledy mězi dveřmi a plachtou, protože kvůli dešti jsme neslyšeli okolní zvuky. No prostě bomba.

Jednou v noci k nám do stanu, kde spaly všechny holky vedoucí, dolítl jiný vedoucí, že prý v jednom stanu chybí dítě. Všechny jsme ihned vystřelily ze stanu a hledaly. Nakonec jsme zjistili, že spí jen v jiném stanu, samozřejmě aniž by nám cokoli řeklo.


Když už jsme u těch ztracených dětí, včera, když jsme odjížděli a čekali na starší skauty, jsem zůstala v táboře sama s ještě pár vedoucími. Ti šli ukázat, kde brát vodu, a já zůstala v táboře sama s vedoucím, kterému bylo strašlivě špatně. Doprovodila jsem ho k nedaleké silnici a počkala, až jej vyzvednou, a pak jsem šla zpět. Tam jsem se setkala s vedoucí, která měla být u starších, já čekala na svůj odvoz. A ona si vzpomněla, že jeden kluk by už měl být v táboře. Hledaly jsme ho všude asi dvě hodiny, naprosto jsme se stresovaly. Nakonec se ukázalo, že rodiče sem jen hodili jeho věci a ještě ho někam vzali na výlet nebo co. No málem jsme nervama brečely...

Jinak, jako každý tábor, se uchytily nějaké hlášky. Nejčastější asi bylo "Byli spolu u dubu", což vlastně znamenalo, že spolu měli rande nebo "rande" nebo tak. Se mnou třeba lidi chodili k dubu, když chtěli proplatit nějaký nákup. Jo, nezní to tak vtipně, jak to zní nám, ale inside joky jsou už takové. Stejně tak "Namotávat lano v lese" značí, že mezi dvěma lidmi se děje něco vážnějšího. A to nechtějte vědět, jak všichni reagovali, když nad táborem proletěl čáp.

V nedalekém rybníce jsem se já osobně koupala jen jednou, protože nemám ráda veřejné koupání a navíc ten rybník byl tak špinavý, že když jste z něj vylezli, měli jste na sobě ještě více špíny jak předtím. Avšak ta jedna koupel mi bohatě stačila. Jednoduše řečeno jsem nebyla jediná vedoucí ve vodě, ale i dva další kluci. A jak to tak bývá, nebo aspoň ve skautu, když se jdete koupat, tak se prostě topí. No a i přes moji tělesnou konstrukci jsem se ve vodě dvěma klukům moc dobře neubránila. Jasně, byla to docela sranda, ale občas jsem se opravdu bála o svůj život. Nemluvě o tom, že jsem málem utopila svoje brýle.

Asi předposlední den jsme zažili den krizový. Vedoucí se tak trochu rozhádali a rozdělili na pár táborů. Hodně mě to mrzelo, protože si toho všimly i děti a ptaly se mě, jestli příští den budeme mít zase dobrou náladu. O co vlastně šlo? Prostě o komunikaci, špatné pochopení, nesmyslné tajnosti a tak. Třešničkou na dortu tomu byla šikana, co probíhala mezi děckama. Nějak jsme to vyřešili, ale bojím se, že se vztahy nevrátí úplně do normálu...

No, to by bylo asi všechno. Napsala bych vám ještě něco dalšího, ale to se týká vztahů a přijde mi to moc osobní. Kdo ví, třeba by na tento článek narazil někdo, kdo mě zná v reálu, a to bych asi nerozdýchala. Možná jindy, až to trochu vyšumí...

Mějte se krásně a užívejte prázdniny! ^^
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mtb mtb | Web | 18. července 2016 v 16:19 | Reagovat

Hezké :-)

2 Rea Rea | 18. července 2016 v 19:00 | Reagovat

Tak to som rada, že ti tábor nakoniec vyšiel tak dobre :) Bahnová vojna musela byť určite super, niečo podobné by som chcela teda zažiť aj ja :-D
Tú zodpovednosť s deťmi ti naozaj nezávidím. Najhoršie na tom je, že z tvojich zážitkov vyplýva, že tie deti majú byť nezodpovedné po kom :/
Ja som na tábore nikdy nebola, čiže z tvojich opisov jedine kúsok závidím :) Určite by to bolo fajn niekedy čosi podobné zažiť :) Budem v to dúfať :-D

3 Heaven Heaven | Web | 26. července 2016 v 16:07 | Reagovat

Zodpovědnost za děti je věc, kvůli který jsem letos na tábor nejela :D Podle našich pravidel už bych byla vedoucí a měla bych velkou zodpovědnost, víc práce, více vymýšlení a tak a i když je ten kolektiv skvělý, já se na tyhle věci prostě nehodím :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama