Nástroje smrti: Město z popela

3. března 2016 v 21:37 | Kiara |  Ostatní dojmy

Upozornění: Jedná se o druhou knihu série Nástroje smrti, tedy o knihu, která navazuje na Město z kostí. Proto se v recenzi pravděpodobně (naprosto určitě) vyskytnou spoilery z první knihy.

Clary má po náročném týdnu plném změn a záležitostem kolem lovců stínů konečně chvilku na odpočinek. Avšak s následky se setkává každý den. Její matka leží v bezvědomí v nemocnici, s Jacem už dlouhou dobu nemluvila, Simon se chová jinak. Aspoň že o Valentýnovi není nikde ani slechu. Ale co on vlastně dělá? A jak dlouho bude trvat, než se její život opět ocitne ve změti chaosu plném boje, strachu, hněvu a obav?

Název: Nástroje smrti: Město z popela (2. kniha)
Autorka: Cassandra Clare
Rok vydání: 2008 (u nás 2013)


Pokračování této série jsem zvládla za stejně krátkou dobu jako předchozí díl. Možná to má co dělat s mojí prokrastinací, možná je kniha doopravdy pozoruhodně poutavá...

Obálka se mi náramně líbí. Ty vlasy připomínající oheň, poletující kolem tváře jsou naprosto skvělé. Mluvím tu tedy o vydání od Mladé Fronty. Opět, četla jsem knihu ve čtečce, takže jsem knihu podle obalu nevybírala, ale myslím si, že kdybych na ni narazila v knihkupectví, rozhodně by mě upoutala. Navíc je na ní zřejmě Clarissa, hlavní hrdinka knihy, což je oproti knize předcházející s naprosto neznámou ženou na obálce velké plus.

Dílo opět v er-formě, předpokládám hlavně kvůli pasážím, kde se popisuje děj, u něhož Clary není, což je u tohoto stylu psaní obrovská výhoda. Navíc, vzhledem k talentu autorky popisovat pocity postav detailně a trefně, neviděla bych problém s nedostačující možnosti vcítit se do charakterů. Takže opět volba slov na jedničku, pokud ovšem nepočítám dialogy.

Vypadá to, že si na pubertální dialogy a nesmyslně dlouhé monology budu muset u této série jednoduše zvyknout. Postavám totiž očividně nedělá problém prokecat s hlavním záporákem celé své mládí. Na druhou stranu se zde vyskytovalo více vtipných (pro mě vtipných a ne už trapných) situací a vět.

Mimochodem, asi jsem už lépe pochopila význam názvu jednotlivých knih. Tedy abych se lépe vyjádřila, pochopila jsem, že se asi nebude úplně jednat o města, nýbrž o jakési obrazné pojednání. No, nevím, je to pěkný název, rozhodně zaujme, ale stále mi nepřijde moc výstižný.

Clarrisa je stále otravná a neschopná. Tento charakter mi prostě nedává smysl. Přijde mi, že nejedná vůbec racionálně. Umí se jen praštit do hlavy, zranit se a bát se. Pak zasáhne vyšší moc, kterou nebudu více specifikovat, a najednou je z ní hrdinka. A navíc vůbec nevěřím té její neochvějné lásce k Jacovi. Vždyť jí je čerstvých šestnáct, to mám vážně věřit, že je do něj zamilovaná tak moc, že by za něj dala život (kdyby toho byla vůbec schopna)? Ne, holka, to ti nežeru. Jednou se chová jako dítě, jindy jako rozumná dospělačka. Knize to holt hodně uškodí, když se mi nelíbí hlavní hrdinka.
Jace chápu, chápu jeho zmatenost. Stále mi vadí, jak autorka pořád dokola zmiňuje jeho zlaté vlasy, měděnou pleť a jantarové oči, jak jsou jeho nedokonalosti sexy atd. Přesto se mi však postava zamlouvá, mám prostě slabost pro dobré bojovníky.
Nemůžu si pomoct, ale Valentýn mi přijde jako pěkně nudný záporák. Pořád se snaží přesvědčit svým jednáním o tom, jakej je to vlastně drsňák, ale přitom pořád nic pořádně nedokázal. Ani moc lidí nezabil. Každopádně jeho manipulátorské řečičky se mi začínají dostávat pod kůži.
Simon je stále jeden z mých oblíbenců, jen prostě nechápu, jak může být zamilovaný do někoho jako je Clary, a ještě tak dlouho. Nedává mi to smysl, vždyť mu jenom ubližuje...

Přišlo mi, že děj byl méně předvídatelný, ačkoli se stále našly pasáže, kdy jsem překvapená doopravdy nebyla, přestože autorka očividně měla záměr ten, abych si ze situace sedla na zadek. A to se nestalo. Nevím, jestli jsem prostě jenom geniální, umím předvídat budoucnost, nebo kniha prostě a jednoduše neumí vyvolat v lidech to překvapení, ve které všichni doufají, a to když sedíte s otevřenou pusou a zíráte na těch pár řádků, co jste si právě přečetli.

Podle mě byla kniha hrozně zdlouhavá. Některé pasáže byly až nudné, že jsem je jen nedbale přejela očima. Já být místo nich, tak si přece pohnu a překazím Valentýnovi plány!

Nakonec bych knihu zhodnotila tak, že prakticky nepřinesla nic moc nového. Láska byl klasický milostný trojúhelník, který provází snad všechny knihy pro teenagerky, k mému zklamání neumřelo moc lidí a celkově stále nechápu, jak to, že je všechno tak průměrné a já stále tuto sérii čtu. Přijde mi to hrozně zvláštní. Stále si myslím, že za to může styl psaní, který mi nesmírně vyhovuje, ačkoli, jak už jsem se zmínila, je kniha docela zdlouhavá.

Nakonec asi jen, že pokud jste četli první knihu a líbila se vám, druhou si přečtěte, pokud se vám nelíbila, Město z popela se vám také líbit nebude.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lu Lu | 19. dubna 2016 v 15:17 | Reagovat

Četla jsi i třetí díl? Já ho mám půjčený od kamarádky, ale nevím, jestli se do něj má cenu pouštět, když se mi moc nelíbila dvojka... Zajímal by mě tvůj názor. :-)
A Clary je v knize fakt příšerná... :D Ta filmová byla o dost lepší.

2 Kiara Kiara | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 15:38 | Reagovat

[1]: Třetí díl mám rozečtený, ale nedočtu ho dřív jak po maturitě. Z těch pár kapitol, co jsem stihla, mi zatím přijde na stejné úrovni jako díl druhý, takže takový ten průměr, ale asi bych to zatím nebrala jako konstruktivní pohled, protože nejsem myslím ještě ani v půlce.
Takže zatím ti bohužel nepomůžu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama