Co chci stihnout, než zemřu

8. ledna 2016 v 16:53 | Kiara |  Téma týdne

Nenapadlo mě nic originálnějšího, proto tento článek na téma týdne nebude tolik úvahový, jako možná ostatní v téhle rubrice. Občas je změna fajn.
Tyto věci chci stihnout před smrtí, ale momentálně na ně třeba nemám peníze, čas, věk, společnost nebo kdo ví co ještě. To zmiňuji jen pro případ, kdyby mi nějaký chytrák chtěl napsat do komentářů, abych zvedla zadek a šla to udělat.


1. Navštívit aspoň jednu z těchto zemí: Japonsko, USA, Peru, Island, Skotsko, Nový Zéland
Snad každý chce procestovat aspoň nějaké země, a já nejsem výjimkou. Kvůli anime mě láká Japonsko, jako snad všechny fanoušky, ale už ne tolik, jako tomu bylo dříve. Amerika je taková klasika, nejlepší na tom asi je angličtina, domluvíte se, pokud nejste úplná polena. V Peru mě nejvíce láká návštěva Machu Picchu, na obrázcích vypadá nádherně. No a Island, Skotsko a Nový Zéland mě oslovily hlavně svou úchvatnou přírodou.


2. Napsat knihu
Velký cíl, který má v této době nehorázně moc pubertálních dívek. Psaní mě jakýmsi způsobem uvolňuje, dává prostor mé fantazii a vyvolává ve mně hřejivý pocit, že vlastně něco tvořím a že na tom nejsem až tak bídně.
Samozřejmě jsem si vědoma toho, že je stále co zlepšovat. Můj pravopis je poměrně dobrý, přestože se stále vyskytují chyby a překlepy. Upřímně však můžu potvrdit, že na tom nejsem tak špatně, jako někteří jedinci, které vídám na Wattpadu. Vděčím tomu hlavně blogu, který mám už pár let, psaní, které praktikuji od doby, co jsem se dívala na Naruta a začala na FanFikcích, a škole, kdy náš učitel, ač moc neumí učit, ví doopravdy dost.


3. Procestovat Česko tak, že nasednu na vlak a uvidím, kam dojedu
Koupit si celodenní jízdenku, nasednout na první vlak a jet kamkoli. Vystoupit kdekoli. Prozkoumat okolí. A zase se vydat na cestu. No nezní to krásně? Toulání, pravděpodobně sama, nejlépe bez internetu a bez mapy, pouze s jídlem, pitím, pár kousky oblečení, lékárničkou a spoustou peněz. Asi bych neměla na to, abych spala pod širákem sama někde v neznámu, přestože by to bylo perfektní. To bychom však museli žít ve světě bez vrahů, násilníků, úchylů a psychopatů.


4. Jet stopem
Netroufla bych si na to sama, musela bych cestovat s někým, nejlépe s nějakým kamarádem. Pořád je ve mně malý človíček, který se bojí únosu a znásilnění. Ale nějaký ten adrenalin se v životě musí zažít. Trošku zariskovat a mít o čem vyprávět. Stejně tak můžete poznat nového člověka, i jemu poskytnout něco nového.
Jednou se snad odhodlám. Pořád mám v hlavě blok, který mi nedovoluje udělat něco tak nebezpečného. Ale je to vážně tak nebezpečné, jak se lidé domnívají? Přestože se může stát, že vám zastaví nějaký psychopat, myslím si, že jich po světě neběhá tolik, aby byla pravděpodobnost nějak velká.


5. Žít sama v hezkém bytě
Ke štěstí nepotřebuji velký dům se zahradou. Vlastně mě více láká nějaký malý, útulný a hezky zařízený byt, prostě takové moje malé útočiště. Nepotřebuju ani postel, stačí mi matrace v rohu místnosti. Samozřejmě by v mém hnízdečku panoval tvůrčí nepořádek, což je jeden z důvodů, proč si přeji bydlet sama. Nikdo mi nebude kecat do mého borčusu. Taky mám ráda svůj klid, stejně jako svůj hluk, ráda si tancuju do rytmu při úklidu, nikdo mě však nesmí vidět, stejně tak si zpívám.
Pořád jsem se nerozhodla, zda si pořídím psa, protože na jednu stranu je to věrný přítel, na stranu druhou vyžaduje čas, který bych si možná kvůli práci nesehnala, taky spotřebuje spoustu peněz, ať už jsou to granule, očkování nebo léky, když se mu něco stane. Prostě si nemyslím, že bych byla dostatečně zodpovědná. Takže v mém bytě by bylo malé akvárko s rybičkami.


6. Jít nakupovat bez omezení, kdy nemusím hledět na peníze
"Nakupování baví jen ty, kteří jsou dostatečně hubení, aby jim sedlo všechno oblečení." Tuto větu jsem kdysi četla a přišla mi natolik pravdivá, že jsem se o ni musela podělit. Naprosto totiž vystihuje moji situaci. Je štěstí, když seženu oblečení, které mi sedne, většinou mi je všechno malé. Holt jsem trochu přerostlá, a to jak do výšky, tak i do šířky.
Na tom však teď nezáleží. Vždy, když jdu nakupovat, což je mimochodem vážně jednou za uherský rok, snažím se co nejvíce ušetřit. Myslím, že to musí dělat většina lidí, která není tak bohatá, jak by si přála. Aspoň jednou bych se však chtěla vydat do obchodu a koupit si, co bych chtěla, aniž by mě limitovaly peníze či rozměry. Chtěla bych se vrátit s tolika taškami, že bych je sama neunesla.


7. Udělat si tetování
Už mám naplánované tetování, které si nechám udělat, až se odstěhuji od rodičů. Hodně jsem nad tím přemýšlela a zvolila jsem letící vážku na levé zápěstí. Jeho význam si můžete někde vyhledat, pro mě to bude ve zkratce znamenat zásadní změnu. Taky je to trochu originálnější než ti ptáci, peříčka, čínské znaky nebo nápisy freedom.
Jistě, mám obavy, že mě to bude bolet, ale myslím si, že jsem vybrala docela zvládnutelné místo. Z jehel strach ani moc nemám, přece jen se nebudou zabodávat příliš hluboko. Spíš mám trošku obavy, jak na to bude reagovat okolí, hlavně tedy v zaměstnání. Přestože je teď tetování obrovský trend a má jej snad každý, dospělí, kteří jsou již moc staří, aby chápali módu mladých, mohou být vůči tomu trochu konzervativní. Mezi generacemi je teď možná až moc velký rozdíl. Přesto jsem rozhodnuta se nechat tetovat.


8. Tančit v dešti bosa
Na táboře si nemůžete dovolit zbytečně zmoknout, protože každý kus oblečení je potřebný, doma byste zase vypadali jako naprosté pako. Ale jednou, až seberu odvahu a až bude teplo i přes déšť, vyrazím jen v tričku a kraťasech a budu si užívat, jak se mi mokří vlasy a oblečení se mi lepí na tělo.
Nejde mi ani tak o to, jak bych před ostatními vypadala. Na tom mi doopravdy nezáleží. Ani nevím, proč jsem to ještě neudělala. Možná byla moc zima, neměla jsem čas, nechtělo se mi a já nevím co ještě. Prostě výmluvy, jak jinak.


9. Koupat se bez plavek, totálně nahá
A nemyslím tím ve vaně v bezpečí koupelny. Vzhledem k tomu, že jsem stydlivá osoba, co ani nechodí na koupaliště (kvůli lidem, hygieně, stydlivosti, nespokojenosti se svou postavou), je tohle velká výzva. Ani nevím, jestli se někdy odhodlám, každopádně jak už jsem psala, v životě je nějaký ten adrenalin potřeba. Trochu vyjet ze stereotypu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 8. ledna 2016 v 19:18 | Reagovat

Pevně věřím, že si určitě nějaké z tvých přání jednou splníš. :)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 8. ledna 2016 v 19:56 | Reagovat

Nejvíce bych chtěla prožít asi bod č. 1, protože cestování je moje... :) A Nový Zéland? Peru? USA? Panečku, to jsou sny... :)

Jinak já mám problém zase u nakupování úplně opačný. Každý si myslí, že s mojí postavou modelky (vysoká, hubená) problém nemám, ale když je mi něco dobré, tak je to většinou krátké, nebo to nemůžu přetáhnout přes hlavu nebo kotníky :D Nebo v tom vypadám jako v pytli brambor. Tož tak :)

3 Sora Sora | Web | 15. ledna 2016 v 19:52 | Reagovat

Je to pekné ako si sa nad tým zamyslela a spísala si aj tie svoje sny alebo skôr veci, ktoré by si chcela ešte spraviť. :) Mne osobne sa veľmi páčil tanec v daždi, vlastné útočisko... ale aj ostatné mali niečo do seba. I keď neviem, či by som sa niekedy odhodlala napríklad na tetovanie či kúpať sa vonku nahá. Pri tetovaní sa bojím bolesti a to druhé hádam nemusím vysvetľovať... ale bolo by to naozaj pekné, ak by som mala väčšiu istotu. :) Možno si niekedy, keď budem mať náladu, tiež niečo takéto spíšem... ale iba pre seba. Zvyčajne si podobné veci píšem iba preto, aby som sa vyventilovala, alebo si spravila v hlave poriadok.. :)

4 Kiara Kiara | E-mail | Web | 15. ledna 2016 v 20:16 | Reagovat

[3]: Děkuji :) Koupat se venku nahá je pro mě velká výzva, mám problém ukázat se před někým i v plavkách :D Ale snad to někdy zvládnu. Určitě si něco takového sepiš, podle mě je krásné, když to pak za pár let najdeš a srovnáš to se svými novými prioritami :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama