Závěrečky v autoškole

15. května 2015 v 12:56 | Kiara |  Z mého života
Ahoj!
Napřed se chci omluvit, že jsem poslední dobou tak neaktivní, ale jistě chápete, že ke konci školního roku si potřebuji opravit známky. Navíc je mistrovství světa v hokeji, které já velice aktivně sleduji. A aby toho nebylo málo, dneska jsem navíc dělala zkoušky na autoškolu, takže jsem se musela učit těch 800 otázek.

Jak jistě víte, včera dávali hokej, a já jsem se na něj prostě musela dívat. Proto jsem se moc neučila na teoretické testy. Dnes ráno jsem se vzbudila a přepadly mě takový nervy, až jsem myslela, že se pozvracím.

Naštěstí jsem svůj obsah žaludku zanechala na svém místě, to však neznamená, že bych nebyla nervózní. Naopak. Když mě zavoval komisař, abych si šla udělat test, klepaly se mi ruce. Tomu učení jsem moc nedala. Zapnula jsem test a vyplňovala. Bylo v něm pár otázek, u kterých jsem si nebyla tak úplně jistá, některé jsem vůbec ani neviděla. Avšak! Po zkončení testu jsem měla 92% správně, jen dvě otázky jsem odpověděla špatně.



Pak přišla ta horší část: jízdy. Nebyla jsem na úřadě sama, čekali tam ještě další čtyři lidé, kteří jízdy opakovali. A já šla jako poslední. Takže jsem se nervovala minimálně dvě hodiny na chodbě, přecházela sem tam a myslela si, že se rozbrečím. V jeden čas tam postával i jeden děda, který si se mnou začal povídat. Všichni víme, jak si staří lidé rádi povídají, takže jsem ho poslouchala a nepřerušovala ho. Vyprávěl mi o stoleté mandli ještě z Rakouska-Uherska, která mu stojí na zahrádce, o tom, že nemůže nic pít, aby vydržel cestu autobusem a tak... Aspoň malé rozptýlení, než to přišlo.

Nastoupila jsem do auta a nastavila si sedadlo a zrcádka. Komisař se mě zeptal, co je důležité zkontrolovat před odjezdem. Až na to, že jsem desku na kole nazvala plát, jsem věděla vše. A vyjeli jsme.

Komisař nebyl slizký stařec, jak jsem původně očekávala, ale poměrně hezký muž středního věku. Vypadal však velmi neosobně a vážně, jako by svoji profesi bral smrtelně vážně. Jako první mi řekl, ať si zajedu na parkoviště, kde jsem měla couváním zaparkovat...


Samozřejmě, že jsem to úplně podělala! Napřed jsem byla moc blízko jednomu autu, pak zace moc daleko a já nevím co všechno. Navíc se mi nedařilo zařadit zpátečku, jelikož ta páka byla pěkně pitomá. Pak jsme zajeli na jiné parkoviště, kde se mi naštěstí dařilo lépe.

Následně jsme si zajeli do města a to jsem už jela dobře. Dokonce i křižovatky a zatáčky jsem zvládala mnohem líp, než při normálních jízdách. Už jsem nebyla nervózní, nejhorší bylo to čekání...

A jak jsem dopadla? Dala jsem to! Ani nevíte, jakou z toho mám radost! Tolik se mi ulevilo a vypadala jsem si nějak takto:


Ano, ano, díky, díky. Jsem vážně ráda, že nemusím opakovat. Tak snad o řidičák brzo nepřijdu.

Mějte se krásně! ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petrika Petrika | Web | 15. května 2015 v 18:57 | Reagovat

Tak to ti gratuľujem :] a v škole teda držím palce, :]

2 Nikita Nikita | Web | 19. listopadu 2015 v 23:36 | Reagovat

Hezký článek a gratuluju! Mě závěrečky pěkně potrápily, ale nakonec jsem je dala na podruhé. Pomohl mi také rady a tipy zde http://www.autoskola-crkva.cz/jak-zvladnout-zaverecne-jizdy. Všem budoucím řidičkám a řidičům přeju pevné nervy a hodně štěstí!

3 Kiara Kiara | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 23:43 | Reagovat

[2]: Jů, to přepošlu kámošce, která závěrečky neudělala, třeba jí to pomůže. Díky ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama