Má vůbec smysl žít?

14. března 2015 v 16:12 | Kiara |  Téma týdne


Předpokládám, že jste aspoň jednou přemýšleli, proč vlatně žijeme. Jaký to má smysl, že tu jsme. Ale ptám se, přišli jste vlastně na něco? Jaký je ten důvod? Proč žijeme?
Mám ten problém, že nad věcmi někdy až moc přemýšlím. Většinou v době, kdy jsem smutná, naštvaná nebo zoufalá. Občas mám takovou tu "filozofickou náladu", kdy přemýšlím nad nesmrtelností chrousta a hledám definici lásky. A před nedávnem jsem si hrála s myšlenkou, jaký je můj smysl života. A víte co? Nepřišla jsem na nic.

Narodíme se, všichni nás mají rádi, pak nás začnou vychovávat, přičemž nám říkají co máme a nemáme dělat, jak se chovat, co se sluší a jak se oblékat. Pak nastoupíme do školy a kolem patnácti let studujeme, abychom v budoucnosti mohli pracovat jako mezci, protože jinak bychom neměli žádné peníze a těžko by se nám přežívalo. A potom přijde důchod, kdy nám je přes šedesát, jezdíme po doktorech s prosbou o víc času, abychom ho stejně promarnili sledováním trapných telenovel a čekáním na smrt. A je konec. Prosím, dámy a pánové, takový život nám je předurčen. Vítejte v realitě.

Docela nuda, co? Asi nejsem jediná, i když věřím, že by nás nebylo zas tolik, co by chtěla svůj život nějak změnit. Nebo spíš, lépe řečeno, vyměnit. Možná to bude znít divně, ale čím víc se dívám na serály nebo čtu knihy, tím víc si uvědomuju, jak můj život stojí, a pravděpodobně bude stát, za nic. Láká mě dobrodružství, poznání, dokonce i ten boj o život, kdy nemáte jinou možnost, než se řídit pravidlem "Zabij, nebo budeš zabit". Vzrušení, akce a strach, úleva, že jsou všichni naživu a bolest, kdy někoho ztratíte. Smysl života: zůstat naživu, protože nikdy nevíte, jestli se zítra neprobudíte a nenastanou lepší časy.

Jenže v realitě se nic takového nekoná. Můžete doufat v lepší časy, ale můžete si být jistí, že průběh vašeho života bude stejný, jak jsem ho popsala v druhém odstavci. A jen málo z nás bude mít tu možnost, aby je jejich práce opravdu naplňovala.


Tak proč vlastně žijeme? Stojí nám to za to, i když víme, že nás stejně nic zrovna úžasného nečeká? Tak co? Napadá vás nějaký ten smysl života?

Někdo by mi oponoval, že smyslem života je láska. Kámo, nevím, kde žiješ, ale když já se podívám kolem sebe, moc té lásky vážně nevidím. Nějaká ta zamilovanost možná, ale však víme, že ta za chvíli přejde.
Další by mohl tvrdit, že smyslem života je uchovat lidskou rasu. A já se jen ptám proč? Proč by tak nechutná stvoření měla mít právo existovat? Jen se na to koukněte. Bojujeme mezi sebou, zabíjíme, necháváme hladovět děti, odsuzujeme se kvůli vzhledu, znásilňujeme, mučíme, lžeme a zotročujeme. Proč by takovýto druh měl existovat?
No a co třeba založit rodinu? Na světě je přes sedm miliard lidí. Každý z těchto lidí, předpokládejme, si chce založit rodinu. Když to udělají, bude tu ještě více lidí, kteří si budou chtít založit rodinu. A tak to půjde dál. Už jste četli o tom, že maximum pro Zemi je devět miliard? Nebude to trvat dlouho...
A co třeba zanechat po sobě nějakou památku? Nechci vám kazit iluze, ale museli byste být zatraceně génius, aby se vám to podařilo. Vymyslet něco, co ještě nikdo nevymyslel, napsat nezapomenutelnou knihu, být naprosto ohromujícím hercem se spoustou hlavích rolí, nepřekonatelně originálním zpěvákem nebo prezidentem. Tak co? Vážně vám musím spočítat, jakou máte šanci?

Proč tady vlastně jsem, když mám takovýto názor? Proč se rovnou nejdu zabít, abych samu sebe ušetřila toho stereotypního života bez smyslu? Mám na to velmi jednoduchou odpověď:

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 14. března 2015 v 17:26 | Reagovat

Je povrchní myslet si, že posláním člověka je to, coho baví. Myslím, že pravé poslání je to, jak být co nejužitečnější, aby Tvá existence byla přínosem pro planetu. :)

2 Maiya Maiya | 15. března 2015 v 8:13 | Reagovat

Podle mě prostě žádné poslání není.. Narodily jsme se proto abychom se(když to tak řeknu) rozmnozili a potom zemřeli. Pokud vím lososi se narodi, uplavou desítky kilometrů, aby se mohli rozmnozit a potom nasledne zemřou. My jsme jen další druh života na Zemi stejne jako lososi. A vím ze tohle si nechce asi většina lidi přiznat, ale bohutel tak to je. Rozdil je ten ze mi máme delší život, což jak tak uvažuju není moc dobře ani fér. Žádné jiné zvíře neničí planetu. Jenom lidi. A uprimne člověk smířený se smrtí, musí byt ten nejšťastnější člověk pod Sluncem.. Me asi nejvíc vadí ten stereotip z kterého se nejde odklonit. V životě mas vlastně jenom 2 možnosti- kariéra a rodina. Me osobně ale prijde smutné žít život pro peníze a mít rodinu je proste to co máme zabudované v hlavě. Proste se jen rozmnožit. Proto je tu spis otázka, jak to změnit a zapomenout na ubohost a namyslenost lidstva, přestat myslet na sebe a začít něco dělat pro planetu.
Omlouvám se ze jsem se tak rozepsala ale tvůj článek me donutil opravdu přemýšlet.. Napsala bych tu i víc ale už tak je mi to trapne. Stejne myslím ze to nebude noc dávat smysl protože jsem tu napsala jen tak čtvrtinu z mých myšlenek.. A ještě se omlouvám tem co se moje myšlenka nebude líbit, ale každý má svůj názor..

3 Kiara Kiara | E-mail | Web | 15. března 2015 v 11:07 | Reagovat

[1]: Neřekla bych povrchní, jako spíš dost naivní :)

[2]: Mně nevadí dlouhé komentáře, naopak jsem ráda, že článek někoho nenásilně donutil se zamyslet. Naprosto chápu tvůj názor, přece jenom rozmnožit se a předat své geny dál je to, o co všem zvířatům jde, my však tento instinkt (jako spoustu dalších) někde hluboko schovaný v mozku, že si to mnohdy ani neuvědomujeme. A stejně mi to přijde na nic, jelikož, jak jsi říkala, jsme jediný druh, který planetu ničí. :)
Klidně se rozepiš, není to nijak trapné, protože kde jinde takto šířit své myšlenky? :) Nevím, jak ty, ale u nás doma se o smyslu života zrovna nebavíme a přátelé na mě zírají jako na magora :D

4 Rea Rea | Web | 15. března 2015 v 21:39 | Reagovat

Akoby si mi čítala z duše. Pred pár dňami som sa presne nad tým trošku hlbšie zaujímala spoločne s jednou mojou kamarátkou. Takisto sme na nič neprišli :D
Občas ako ty snívam o tom, že by som sa ocitla v nejakom tom dobrodružnom seriály a rozmýšľam, čo by som robila ja na mieste hlavných hrdinov. Možno by to nebolo až také zlé...
Tiež stojí za myšlienku, čo bude po smrti. Ja si neviem predstaviť, že to proste všetko skončí a nebudem cítiť nič. Trošku ma to desí... :-D

5 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 16. března 2015 v 18:00 | Reagovat

Tak takýto názor som už dávno nečítala ale celkom súhlasím. Čo sa týka tých filmov a seriálov, aj ja by som chcela zažiť nejaké to dobrodružstvo alebo život ako vo filme. Aj ked by ma niekedy naháňal v džungle lev :D
Lásku tu tiež veľa nevidím, a popravde aj prestávam veriť že existuje takže citát/myšlienku, ktorú si dala do obrázka na konci úplne všetko vystihuje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama