2. jízda

27. února 2015 v 8:09 | Kiara




Tak je za mnou druhá jízda a splnilo se to, čeho jsem se obávala. Vyjela jsem na silnic, mezi všechna ta krvežíznivá auta a špinavé kamiony.

Čekala jsem na domluvením místě, dokud nepřijela moje kamarádka ze své druhé jízdy. K mému pobavení jí auto při zabrždění chcíplo. Jenže smích mě ihned přešel, když jsem si hned musela sednout za volant.
Vyjela jsem naší ulicí a otočila auto, přičemž jsem málem najela na obrubník, protože jsem jela z kopečka. Naštěstí mě instruktor zabrzdil dřív, než jsem stačila poškodit auto. Pak jsme vyjeli... směr Brno.
Byl totiž čas oběda a můj instruktor si chtěl koupit tortilu. Tak jsem teda vyrazila. Jela jsem žalostně pomalu, a když jsem přidala, před námi se objevila dědina a já zase musela zařadit trojku. Před každým přechodem jsem zpomalovala, občas omylem blikla na špatnou stranu a jednou jsem chtěla dát přednost zprava autu, které bylo na vedlejší silnici, i když já byla na hlavní. Instruktor se tomu naštěstí jen zasmál.
Pak jsem najela na dálnici. Všechna auta i kamiony mě předjížděly a já si poprvé vyzkoušela naostro umývání čelního skla za jízdy. Občas jsem se nevědomky nad něčím zamyslela a trochu sjela do jiného pruhu, kdy mi instruktor musel trhnout volantem, čímž mě vytrhl ze snění.

Pak jsem dojela na okraj Brna. Semafory. Řady aut. Všude něco jezdilo. Vystrašilo mě to. Když jsme stáli před semaforem a já měla sešláplou spojku i brzdu, přestala jsem myslet na to, co se asi stane, když pustím brzdu, i když je auto mírně z kopce. No jistě že se rozjelo dozadu! Následovala panika a chcíplo mi to. Ještě že mě tam nikdo nepoznal...
Následně jsem zaparkovala a instruktor si šel koupit svoji milovanou tortilu, přičemž se u stánku zakecal a na mě zapomněl.
A jeli jsme zpátky. Cestou jsme si povídali, například o filmu 50 odstínu šedi, o tom útoku v restauraci a tak. Taky jsem si poprvé natankovala auto, i když trochu víc a dráž, než bylo v plánu...
Nakonec mě pochválil, že řídím dobře, jako bych řídila víckrát než dvakrát za život, akorát se nemám tolik bát a musím získat cit v nohách.

Takže se svou druhou jízdou jsem poměrně spokojená. Už jsem jela devadesát, což je pro mě úspěch, jelikož jsem se zezačátku bála jezdit čtyřicítkou. Navíc jsem nezpůsobila žádnou dopravní nehodu, i když mi bylo sděleno, že pokud nebudu dávat pozor na cestu, brzo nějakou způsobím. Ale tak snad ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rea Rea | Web | 3. března 2015 v 21:56 | Reagovat

Hehe, pobavilo ma, že inštruktor dostal chuť na tortilu :D
Z tvojho opisovania mám dojem, že si v riadení auta naozaj dobrá :) Dúfam, že to budem zvládať tak ako ty :D Aj keď ja sa skôr obávam, že na mne sa bude dať zabávať min. tak dobre ako na tvojej kamoške. No uvidíme... Už sa neviem dočkať svojej prvej jazdy! :D (aj keď s obavami, hehe)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama