Září 2014

Jarní dítě - Kapitola 6.

30. září 2014 v 21:52 | Kiara

Ahoj!
Tak a je tu další kapitola. Opět chci poděkovat Reii za to, že tuto povídku vůbec čte a pravidelně komentuje další díl. Moc mě to těší a motivuje k pokračování této povídky.
Doufám, že si čtení užijete.


Návštěvnost

28. září 2014 v 22:44 | Kiara |  O blogu
Ahoj!
Řeknu vám, je to pěkně na nic. Snažím se přidávat články aspoň obden, když jsem o víkendu pryč, přednastvuji, projíždím blogy a komentuji jako drak, co nejdelšími komentáři.
Já se jen ptám: Co dělám špatně? To jsou moje články a povídky tak nudné, nezajímavé nebo hloupé, že je nikdo nečte nebo mu nestojí za to je komentovat? Má tohle vůbec cenu?

Jak je to s povídkami. Jednu kapitolu napíši tak za tři hodiny, většinou v noci. Jednou si to po sobě přečtu a jdu spát, abych další den byla aspoň trochu použitelná. Vrátím se ze školy, zkontroluji po sobě kapitolu ještě dvakrát, lecco přepíšu, poté pošlu beta čtenáři.
Za dva dny jdu za ním, vyposlechnu si vše, co má na srdci, vrátím se domů a povídku znovu pozměním podle jeho poznámek. Pak kapitolu dám na blog a co se stane? Nic! Žádná odezva! (Tedy kromě Reii). To znamená, že jedna kapitola mi zabere tak dva až tři dny, a to ješte když mi jde psaní skoro samo.

S články je to naprosto stejné! Akorát je za nimi tedy méně práce a občas se pod nimi objeví komentář o třech slovech. Nedej bože, když se tam objeví nějaká reklama typu: "Ahoj podívej se na můj blog a sry za reklamu." Nebo třeba "hezkej-blog-koukni-na-můj" komentář. Za to bych normálně vraždila!

Fajn, popojedem. Co tím chci naznačit? Kladu si otázku, zda to má vůbec smysl. Blogování mě baví, stejně tak psaní povídek, ale když nemám téměř žádnou odezvu, co z toho? Nevím, jestli je to fakt mnou. A víte, proč to nevím? Protože mi to nikdo do těch komentářů nenapíše! A hádejte, v tom přesně je ten problém!

Jak já se můžu zlepšovat, když mi nikdo neřekne, v čem dělám chyby? Má cenu tu psát jen tak pro svoje blaho, i když nikdo mé názory nečte? Dávat si tak moc záležet na své tvorbě, když ji téměř nikdo neocení? Jak by se potom tvořilo vám? Hm?

Já vám nevím, ale poslední dobou mě moje nenávštěvnost dost štve. Už nevím, co dalšího mám udělat, abych lidi upoutala. Aby se koukli na můj blog a řekli si: "Hm, to vypadá dobře, co tu máme dál..." Věřte mi, že já se snažím na sebe nějak upoutat pozornost, ale prostě jsem jaksi bezradná.

Tohle bylo poměrně spontánní, takže doufám, že si to někdo vezme k srdci. I když si to asi nikdo nepřečte. A když ano, nikdo to neokomentuje. Ach jaj... Co mám sakra dělat?!


Ve výšinách

27. září 2014 v 14:28 | Kiara

Ahoj!
Tak tu mám opět jednu jednorázovku, kterou jsem sesmolila do školního časopisu, proto nečekejte nic převratného. Trošku jsem se inspirovala povídkou od Momo-chan, Gabriel, kterou vážně doporučuju si přečíst, protože se mi zatím velice líbí.
Přeji příjemné čtení!


3. zápisek

25. září 2014 v 9:13 | Kiara |  Nudný deník Shiawase Keiko

3. Zápisek


Výsledky testů

24. září 2014 v 14:27 | Kiara |  Z mého života
Ahoj!
Krátký článek o tom, jak jsem byla dneska ráno zase u doktorky.
Jak jsem již psala v některém z předchozích článků, zašla jsem si k doktorce na testy, abych zjistila, jestli nemám boreliózu, jelikož jsem na táboře měla spoustu klíšťat. Když jsem za ní přišla, bylo to v pátek, odebrala mi krev a pak vyjmenovala spoustu, ale vážně spoustu testů. Já si jen říkala: "Ale já chci jen zjistit, jeslti nemám boreliózu, ne jaký mám druh rakoviny."
Dnes jsem si byla pro výsledky a světe div se, nemám boreliózu, ale mononukleózu...
Stop! Nenakazila jsem se líbáním nějakého člověka s touto nemocí! Nelžu! To bych si totiž pamatovala... Každopádně jsem k ní nějak přišla a je to poměrně na pytel. Sice můžu chodit do školy, nemám antibiotika a nemusím držet žádnou dietu, protože moje játra jsou v pořádku, ale nemsím se fyzicky namáhat, což znamená žádný tělocvik, žádné sporty, žádné výpravy.
I když si stále stěžuju, jak jsem líná a tak, tělocvik mě baví. A tento rok si už nezasportuju? No to potěš koště!
Cítím se unavená, ospalá, trochu se mi motá hlava a bolí mě záda. I přes to všechno bych ráda cvičila. Ale jsem ráda, že jsem k doktorce zašla, protože kdybych to zjistila později, mohlo by to být o dost horší.
No, to je tak všechno, co jsem vám chtěla napsat.


Mějte se krásně ^^

Jarní dítě - Kapitola 5.

23. září 2014 v 20:49 | Kiara

Ahoj!
Mám toho ve škole strašně moc, takže jsem ráda, že mám ještě pár kapitol předepsaných, i když mé zásoby se značně tenčí. Pomalu se tedy psychicky připravujte na to, že bude možná chvilková prodleva v povídce. Snad to zmáknu.
Stále to není nic moc, ale budu se snažit dlouhé a detailní seznamování s postavami urychlit, abychom se konečně mohli vrhnout na slibovanou hlavní zápletku.
Jde se číst!


Maska

22. září 2014 v 8:03 | Kiara

Ahoj!
Tak zde je velice krátká jednorázovka napsaná při prožívání lehké deprese. Je vážně hodně krátká, ale myslím si, že poměrně výstižná, a kdyby byla delší, opakovala by se v ní slova. Tak tedy hezké čtení.

Fotky z výpravy

21. září 2014 v 13:31 | Kiara |  Fotky
Ahoj!
Jak jsem slíbila v nedávném článku, přináším fotky z výpravy. Není jich moc a jejich kvalita není zrovna převratná (pitomý foťák!), ale doufám, že to stačí.
Byli jsme v Údolí Oslavany a Chvojnice a bylo to tam nádherné! Vstávali jsme brzy ráno a jakmile jsme dojeli vlakem na místo, byla strašná mlha, mokro a docela i zima. Jelikož jsme šli údolím, bylo všude bahno a cesta po vlhkých kamenech, občas s řetězi, byla vážně skvělá. Naštěstí se brzy vyjasnilo a oteplilo, takže jsme si všichni skromný výlet náramně užili.
A teď fotky. Mám jich málo, protože na blog nechci přidávat fotky s lidmi, kteří se mnou byli, a polovinu z nich jsem musela vymazat, protože byly ještě v horší kvalitě než ty, které zůstaly.


2. Zápisek

20. září 2014 v 23:58 | Kiara |  Nudný deník Shiawase Keiko

2. Zápisek


Oblíbené weby

18. září 2014 v 21:00 | Kiara