Bouračka

22. srpna 2014 v 18:55 | Kiara |  Z mého života
Ahoj!
Krátký článek o tom, jak jsme dneska bourali příměstský tábor.
Samozřejmě, že se mi vůbec nechtělo tam chodit, protože práce... To je něco, co není můj šálek čaje a snažím se této činnosti vyhýbat obrovským obloukem. Jenže stejně doma nic nedělám, tak jsem tedy šla.
Na tábořišti byly ještě děti z tábora základní školy, který vedly učitelky. Myslím, že už jsem se zmiňovala v nějakém článku, že se ho zúčastnily i některé děti, co byly na našem příměšťáku, že?
Každopádně bylo teplo, nepršelo a rodiče nám pomáhali při rozebírání stanů, takže to nebyla taková dřina. Navíc, jsem nemusela nosit ty dřevěné části stanů do sklepa, protože jsem byla velice zabraná do jiné činnosti...
Jak už jsem řekla, děti stále byly v táboře, respektive na hřišti vedle tábořiště. A to bych to nebyla já, abych se nezapojila do hry! Zahráli jsme si vybíjenou a já jsem momentálně naprosto hotová. Ale stálo to za to. Fakt mi to chybí, jen tak hrát s dětma. Docela mi přirostly k srdci, i když jsem si myslela, že se to nikdy nestane. Ale stále si nedokážu představit, že bych si někdy nějaké pořídila, to stále nechci.
Vždycky jsem prohlašovala, jak děti nesnáším a tak, ale ony jsou docela fajn, když tedy nepočítám nějaké ty sígry, kteří však na táborech nebyli. I když mě z toho bolí záda, náramně jsem si to užila.
A moc děkuji všem za krásné komentáře u prologu u povídky Jarní dítě. Neskutečně mě potěšily a už se nemůžu dočkat, až zveřejním první kapitolu, co na ni řeknete :)


Mějte se krásně a nemyslete na školu! ^^
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rea Rea | Web | 24. srpna 2014 v 11:42 | Reagovat

Vyzerá to tak, že si si to užila :D Tak dlho som už nehrala vybíjanú, že ti to možno aj závidím :) Myslím, že to s deťmi ťa raz prejde :-D Niežeby som hovorila z vlastnej skúsenosti, ale poznám mnoho takých prípadov :D A ja sa takisto nemôžem dočkať na prvý diel poviedky :)

2 elsanie elsanie | Web | 28. srpna 2014 v 14:52 | Reagovat

Ten nadpis mě vystrašil ale tozase má hlava vymýšlela ty nejhororovější scénáře...nakonec jsem si článek přečetla dost se mi ulevilo...
Děti ač se to nedzdá občas dokážou přirůst k srdci...jo,jo jak jinak bych vydržela ty malé teroristy co si říkaj sourozenci ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama