Květen 2014

Opravdový milovník hudby

18. května 2014 v 10:29 | Kiara |  Zajímavá videa
Ahoj!
Narazila jsem, čistě náhodou, na video, které mě opět naprosto uchvátilo. Mladík předvádí naprosto grandiózní výkon při hraní na kýble na ulici. Tomuto já říkám milovník hudby. I když nehraje na bicí, má neskutečný smysl pro rytmus a lidé jej právoplatně ocenili drobným příspěvkem.


Kakashi dancing

17. května 2014 v 8:02 | Kiara |  Zajímavá videa
Ahoj!
Ve třetím dni YouTube Weeku vám přináším tanec, ze kterého mi spadla čelist... Jedná se o otaku, který je převlečený za Kakashiho a předvádí úžasné taneční kousky. Pustila jsem si jej dvakrát a pokaždé jsem jen čučela s tekoucí slinou...


How to make thin hamster

16. května 2014 v 11:36 | Kiara |  Zajímavá videa
Ahoj!
YouTube Week, druhý den, opět velice vtipné a zároveň i roztomilé video. Kdo měl někdy křečka? Já taky, a nejen jednoho. Člověku na videu však stále neutíká (jako kdysi dávno mně) a zůstává mu v dlani, přičemž se nechává uhladit ke spánku. A komu to nepřijde roztomilé, tak je buď suchar, nebo kluk! :D


Záchvat smíchu v metru

15. května 2014 v 21:28 | Kiara |  Zajímavá videa
Ahoj!
Tak opět přináším něco, co vás zaručeně rozesměje a aspoň na chvíli odežene všechny starosti. Upřímně, nevím, čemu jsem se smála, ale tekly mi slzy od smíchu. Rozhodně doporučuji pro zlepšení nálady ^^


AnimeFest 2014

14. května 2014 v 20:22 | Kiara |  Fotky

Ahoj!
Tak jsem se konečně odhodlala napsat článek o jedné velké akci, na které jste jistě byli. Ano, AnimeFest!
Abych začala pěkně od začátku, na výstaviště jsme přijeli kolem třetí, přičemž už v tu dobu byla fronta poměrně dlouhá. Vystáli jsme si tak hodinu a půl, než jsme se konečně dostali dovnitř. Okamžitě jsme vyrazili koupit si ramen, protože jsme měli zkušenost, že byl hned vyprodaný.
Náš program započal Malým divadlem kjogenu. Musím uznat, že bylo dost vtipné, ale ne každého by asi bavilo. Dále jsme chodili po stáncích v Rotundě a nakonec se šli podívat na Zahradu slov. I když to byl romantický film, který asi neměl za úkol rozesmát, smál se celý sál, včetně mě...
Až do půl třetí ráno jsme seděli v mezipatře a snažili se neusnout, stejně jako většina spolusedících. Náš plán poté: Jít na promítání Dopisu pro Momo a aspoň trošku se tam vyspat. Mně se to povedlo, i když jen na krátkou dobu a na nepohodlných židlích.
Velký zážitek mám z pokusu najít v pět ráno nějaký otevřený obchod s jídlem. Nakonec jsme došli k asi kilometr vzdálené benzínce. Byla mi strašná zima a víčka mi klesala i za chůze.
Poté jsme se uvelebili na o něco málo pohodlnějších sedadlech v Rotundě a spali při vysílání Hunter×Hunter: Poslední mise. Nakonec nám ale byla taková zima, že už se nedalo usnout.
Sportovní anime pro fangirls jsme si nemohli nechat ujít. Velice vtipná přednáška a uvažuji, že se podívám na hodně sportovních anime... Samozřejmě kvůli ději. Moc mě zajímá...
Já a kámoš jsme se taktak prodrali na přednášku Čerstvě z Japonska. I tak jsem si ji moc neužila, protože mi bylo po téměř probděné noci a dvou redbulech poměrně mizerně.
Prečo anime a manga nesuks měla sice divný název, ale zábavný obsah. Dále se šlo na přednášku Co se o japonských nadpřirozených bytostech v manze nedozvíme. Ohromná fronta. Měli jsme štěstí, že jsme přišli o půl hodiny dřív, takže jsme se dostali, ale kdo jste tam byl, asi tušíte, co myslím tou ohromnou řadou... Škoda jen, že se přednáška úplně nestihla.
A jako poslední: Těžký život Yaoistek. Nagat neznám, ale yaoi mám docela ráda, takže jsem se do sálu prostě chtěla dostat. Jenže jsem nebyla sama. Ten řev, když se otevřely dveře a začalo se vpouštět dovnitř... Cítila jsem se jako s dvanáctiletými fanynkami Justina Biebera, které se právě chtějí vermomoci dostat na jeho koncert. Až mě překvapilo, jak dokážou být i otaku hrubí. Ale co už, nějak jsem se prorvala.
Domů jsem dojela v jedenáct v noci a v pátek neděli (Celý AF jsem neděli říkala pátek, nevím proč...) jsme už nejeli. Byli jsme moc vyčerpaní a program nás neuchvátil natolik, abychom se do Brna vraceli.
Mám moc dobrý pocit z přátelskosti všech otaku. Taky se cítím úplně nadšená, když si uvědomím, že se otaku baví o yaoi úplně normálně a otevřeně. Kdybych ve třídě spustila: "Tak včera jsem se dívala ja kreslené gay porno a bylo to naprosto boží," asi by se na mě dívali jako na retarda. U otaku je to však naprosto běžná věc... Je to paráda.
AnimeFest jsem si náramně užila a už se moc těším na další ročník ^^


Hearthstone

8. května 2014 v 20:09 | Kiara |  Z mého života
Ahoj!
Jak jste si již z názvu článku a nepřehlédnutelného obrázku nad textem mohli vydedukovat, můj nevýkonný notebook včera pojal nová data hry, jejíž celý název je Hearthstone: Heroes of Warcraft. Nikdy jste o tomto titulu neslyšeli? Tak to asi nejste zrovna fanouškem počítačových her, že? Ale to vůbec nevadí!
Nebudu vám tu popisovat taktiky, všechny karty či různé tipy a triky. Vždyť jsem to začala hrát teprve včera. Jen bych na úvod ráda napsala, o co ve hře jde.

Naprosto naštvaná!

7. května 2014 v 20:34 | Kiara |  Školní deník
Ahoj!
Nuže, dlouho nebyl ani školní deník, takže tu je. I když nejsem zrovna nadšená, že mám o čem psát...
Prostě den začínal jako každý jiný. Ráno se mi nechtělo vstávat, i když jsem si řekla, že vstanu dřív, konečně začnu snídat doma a přijdu do školy brzo, abych se naučila na test z angličtiny. Asi tušíte, jak to dopadlo. Nakonec jsem test napsala poměrně dobře.
Měli jsme hudební výchovu. Jsme rozdělení na polovinu výtvarky a polovinu hudebkářů, takže nás ve třídě bylo asi jedenáct. Pokoušeli jsme se hrát soundtrack z Pirátů z Karibiku na takové trubky, které vydávaly jednotlivé tóny. Asi si dokážete představit, že to byla naprostá katastrofa. Tři kluci, co seděli za mnou v lavici, se chovali jako naprostí haranti. Pro vaši informaci, je jim skoro osmnáct. Nedokážu pochopit, proč se témeř dospělí lidé chovají jako totální ko*koti. Jsem pro legraci, ale vše má své hranice. Úplně mě to znechutilo a byla jsem hodně naštvaná. Nechci popisovat, co přesně dělali, protože si nemyslím, že bych to nějak smysluplně zvládla.
Jelikož jsou to, dá se říct, kamarádi, ptali se mě, proč jsem naštvaná. No, protože jsem upřímný člověk, řekla jsem to na plnou hubu. Pak už mezi námi konverzace neprobíhala. Snad o tom trošku popřemýšleli...
Jsem si vědoma toho, že jsem to možná trošku přehnala, ale byla jsem vážně rozčílená. Bolela mě hlava a poslední dobou se psychicky necítím zrovna nejlíp, takže se to asi všechno smíchalo dohromady. Jenže jak jinak mám dát těm hovadům najevo, že lidé jejich věku a studenti gymnázia by se přece měli chovat trochu rozumně. Neříkám, že se tak občas nechovají, ale to, co dneska předvedli, to bylo vážně přehnané.

Mějte se pěkně a buďte upřímní! ^^


Velké nákupy a příprava na AnimeFest

6. května 2014 v 18:46 | Kiara |  Z mého života
Ahoj!
Je to snad zázrak, ale už velmi dlouho jsem tu nepsala své výlevy ze svého života. Pamatuji si, že jednu dobu tu nebylo téměř nic jiného... Stejně to nikoho nezajímá, tak co.
Jak se vám líbí nové rozcestníky u recenzí? Chvíli mi trvalo, než jsem si uložila všechna písmenka abecedy, protože jsem si je dělala sama ve Photoshopu. Obrázky byly skoro hned. Jsem s nimi moc spokojená, i když by písmenka mohla být menší...
Poslední dobou hrozně přibírám. Ano, moje životospráva je na prd, jím toho dost, hýbu se málo, takže nebudu vykládat, že nevím proč. Ale jsem moc líná s tím něco udělat. Je mi ze sebe docela na houby, protože mi moje tuky ani nevadí. Měla bych se svou leností něco dělat...
Dnešek byl fajn. Matka mi napsala omluvenku na tělák, takže jsem měla jen pět hodin. Pak jsem s taťkem jela na velké nákupy do Makra a koupila si tam spoustu věcí (ano, přiznávám, trochu jsem toho zneužila, abych si ušetřila nějaké ty peníze). Takže mám konečně sluneční brýle, šampon a balzám drahé značky (doufám, že to na mé vlasy konečně zabere), propisky, kartáček a tak. Nejdůležitější asi je, že jsme koupili Red Bul. Nikdy jsem jej neměla, tak jsem ho chtěla zkusit, ale jen na zkoušku se mi nechtělo dávat padesát korun... Proto jsme koupili celou menší krabici, takže nás jeden vyšel na dvacetpět. Poslední dobou jsem totiž unavená a obávám se, že nevydržím být celou noc na AnimeFestu vzhůru. Je docela fajn a v hlavě ho cítím ještě teď, tak snad mi trochu pomůže. Energeťáky nepiji, jen tedy pro tyto příležitosti, kdy prostě nesmím usnout, takže si myslím, tedy spíš doufám, že mi dva nebo tři za 24 hodin nic neudělají.
A dostali jsme se k AnimeFestu. Jak já se těším! Možná pojede i jeden můj spolužák, což by bylo fajn. Cítila bych se důležitě, kdybych úplně všechny z naší skupiny znala jen já. Určitě budu fotit, možná i natáčet a pak sestříhám nějaké video, tedy pokud se mi podaří najít kameru. Taťka si myslel, že ji má v kanclu, ale nebyla tam, takže ji má možná matka, tudíž se jí musím nenápadně zeptat. Však víte, když se rodiče hádaj, nic se nesmí brát na lehkou váhu... Stále u nás panuje napjatá atmosféra. O tom už ale nechci mluvit. Každopádně jsem si vzpomněla na její narozeniny a koupila jí hořkou čokoládu, tak snad...
Sakra, cítím se hrozně unaveně a v hlavě cítím ten Red Bul, který mi prostě nedovoluje ani snad pomyslet na to, že bych na chvíli zavřela oči. Hrozný stav, ale aspoň neusínám.

Mějte se líp než já a naviděnou na AnimeFestu! ^^


Dojmy z mang

5. května 2014 v 16:07 | Kiara

Hodnotím mangy hlavně podle toho, jak mě zaujmou a jaké z nich mám první pocity.
Pokud má shoujo manga devět bodů z deseti, nemusí to nutně znamenat, že je lepší, než horor se sedmi body, ale že mezi shoujo mangami je to právě ta, kterou dopoučuji. Jak bych mohla porovnávat dva naprosto odlišné žánry stejným měřítkem?


Dojmy z anime

5. května 2014 v 15:34 | Kiara

Hodnotím anime hlavně podle toho, jak mě zaujmou a jaké z nich mám první pocity.
Pokud má shoujo anime devět bodů z deseti, nemusí to nutně znamenat, že je lepší, než horor se sedmi body, ale že mezi shoujo anime je to právě to, které dopoučuji. Jak bych mohla porovnávat dva naprosto odlišné žánry stejným měřítkem?