Komentáře

1 Aonne Aonne | Web | 5. října 2013 v 21:23 | Reagovat

Tak jsem si to konečně přečetla... a zní to opravdu strašně. Zvlášť ta část se šviháním přes záda a spaní v lese, já bych se do něčeho takového asi nepustila. Jsi opravdu skvělá, že jsi to tak zvládla! Velká gratulace :) Jde vidět, že to pro tebe hodně znamená, určitě je to něco, na co můžeš být právem hrdá!

2 Kia Kia | E-mail | Web | 5. října 2013 v 21:57 | Reagovat

[1]: Díky ^^ Jo, to spaní v lese bylo pro mě opravdu těžké, už bych se do toho asi nikdy nepouštěla. Je to opravdu strašný pocit. Chvíli jsem vážně přemýšlela o tom, že to vzdám a vrátím se do tábora, ale nakonec jsem to zvládla. A to švihání přes záda... Ono jde jenom o tu fyzickou bolest, takže to není tak hrozné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ale pohlazení to taky zrovna nebylo :D

3 Čepi Čepi | E-mail | 2. července 2018 v 21:15 | Reagovat

Ahoj. Je mi 13 (vlastně mi už v pátek bude 14) a letos na táboře chceme se sestrou a kamarádkou plnit tři orlí pera.
Nevím proč je to v našem oddíle tak, ale můžeme je plnit pouze do 15.
Další hraniční podmínkou je splnění cesty vzduchu. Nyní máme stěží polovinu a doděláváme to přes mail.
Nejvíc se asi bojím mlčení, jelikož si pamatuji, jak ho plnily naše rádkyně. Jedna při tom uklouzla a bahně a spadla (ale vydržela) a druhá se u večeře (na večerním nástupu měla zkouška končit) zeptala jestli někdo nechce zeleninu.
Asi si ji dám první. Bude nejtěžší.
Druhá bude hladovka. Ta nebude tak těžká a alespoň budeme mít delší poledňák a více času na úklid stanu.
Jako třetí přijde na řadu samotka. Vždycky jsem se jí bála. Nejhorší je, že musíme vidět na tábor a psát si poznámky o tom, co jsme viděli a slyšeli.
Jako malá jsem si představovala tři orlí pera jako tři kapky rosy (ty máme se sestrou také úspěšně za sebou) pro starší. Teď se celkem děsím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.