Rozhořčená Kiara

20. září 2013 v 14:39 | Kia-chan |  Školní deník
Zdravím všechny,
jsem velice naštvaná, jelikož tento pracovní týden byl od začátku do konce naprosto a totálně nechutný. Počínaje zkaženým testem z dějepisu, pokračuje ztracenou a pro mě cennou věcí a končeje naprosto mnou nepochopitelným výstupem učitelky, který vám následně popíši:


Seděla jsem si tak ve třídě, když najednou přišla učitelka výtvarky a začala se ptát: "Je tu slečna Kiara a pan x?"
Zvedla jsem hlavu, která doteď odpočívala na lavici, a zbystřila jsem.
"Nezaplatili jste exkurzi," sdělila důvod své návštěvy. Spolužák hned přispěchal a zaplatil 210,- Kč.
Já, jelikož jsem si jako svůj volitelný předmět zvolila hudební výchovu, jsem se nijak nenamáhala vytahovat svoji už i tak štíhlou peněženku, ale jen jsem svým obvyklým tónem hlasu pronesla: "Já nepojedu," a omluvně se usmála. Jenže to paní učitelce zřejmě nestačilo...
"Jak si to představuješ? Co je tohle za přístup? Už od dubna je to na září objednané a ty mi teď říkáš, že nechceš jet?" rozhořčila se.
Trochu vyjeveně jsem na ni hleděla. " le, paní učitelko, já jsem se to dozvěděla teprve před dvěma dny a to jsem neměla peníze a ani jsem netušila, jestli vůbec pojedu," vysvětlila jsem.
"Ale to je tvůj problém! Posílala jsem na bakaláře (= známky a zprávy rodičům na internetu, takový studijní průkaz), že se jede," sdělila naprosto povýšeným hlasem.
"Jenže já nemám heslo, tak jsem se nemohla podívat," vymluvila jsem se, jelikož jsem měla pravdu.
"Za to já nemůžu. Buď prostě pojedeš, najdeš si za sebe náhradu, nebo zaplatíš 210 korun, protože já to mám objednané na počet a nebudu to za tebe platit!"
Snažila jsem se argumentovat, jenže ona mi vždy drze skočila do řeči a tím mě umlčela. Proto jsem tedy naštvaná. Vážně... Když mi nic neřekne, ani se zavčas nezeptá, jestli je někdo, kdo nechce jet, co mám tedy potom dělat? Jo, možná je moje chyba, že nemám heslo, jenže tahle moje chyba ji neomlouvá z toho, že ona skupině "hudebkářů" nic neřekla o nějakém zpropadeném výletě! Vážně mě překvapuje, jak lidé můžou být takoví...
Tinker: "Co to kecáš? Je to tvůj problém, měla sis to zjistit dřív!"
Tak promiň, že nečtu ostatním myšlenky, abych vůbec tušila, že se někam jede!
Tinker: *Vylekaně se na mě podívá, překvapen z mého naštvaného hlasu, a abych mu nějak neublížila, raději se rychle dává na spěšný úprk.*


Vážně nevím, co jsem udělala špatně, že se mi tento týden dařilo tak špatně, ale snad to nějak vyřeším, najdu za sebe náhradu a přes víkend se uklidním. Už toho mám za ten týden tak akorát dost.

Mějte se fajn a nenechte se zbytečně naštvat jinými lidmi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama